English
Deutsch
© Jihočeská centrála cestovního ruchu
Hrady na Malši je nevládní organizace spravující několik hradů (přesněji hradních zřícenin) podél řeky Malše v jižních Čechách. Zahrnuje pět lokalit (Pořešín, Velešín, Tichá, Louzek a Sokolčí). Tyto zříceniny hradů podél historické stezky z jižních Čech do Horního Rakouska vznikly většinou ve 13. století. Ruiny byly z velké části opuštěné až do 90. let 20. století, kdy sdružení vzniklo a začalo lokality renovovat a revitalizovat. Vzhledem k neziskovosti sdružení je proces postupný a ne vždy probíhá hladce. V průběhu roku se koná několik veřejných akcí, které tyto lokality propagují, předvádějí místní řemesla a prezentují tradiční stavební techniky (např. tradiční dřevěné rámování pomocí historické malty). Postupně se lokality staly turistickými destinacemi a základním kamenem místního kulturního a společenského života. Tyto lokality jsou obvykle dosti izolované a nacházejí se mimo obydlené oblasti, což celý proces ještě ztěžuje. Mezi akce pořádané na hradech patří tradiční řemeslné jarmarky, tradiční řemeslné workshopy (např. hrnčířství, truhlářství) a kulturní akce. Ve všech těchto činnostech je upřednostňována autenticita: dřevo je zpracováváno a upravováno úplně stejně jako ve středověku, zatímco hrnčířská dílna využívá tradiční pec postavenou na základě archeologických nálezů na stejném místě. Tyto techniky se využívají k výuce návštěvníků, a zároveň se používají k renovaci samotných hradů.
Vzhledem k probíhající a částečně dobrovolné povaze prací je obtížné odhadnout zdroje potřebné pro projekt. Za posledních 15 let získala organizace Hrady na Malši finanční prostředky z různých zdrojů, včetně fondů EU. Rozpočet na nedávný projekt renovace hradu v Tiché činil více než € 50.000.
Několik míst bylo dostatečně zrekonstruováno, aby přilákalo návštěvníky, přičemž dominantou stezky je hrad Pořešín. Další se stále rekonstruují: střecha hlavní hradní věže na zámku Tichá se přestavuje úplně stejně, jak byla postavena ve 14. století, a to pomocí dřeva a ručního jeřábu. Nejvýznamnějším úspěchem projektu je jeho revitalizace lokalit, které přitahují zájem místních i turistů.
Tato dobrá praxe je snadno přenosná a mohla by být implementována mnohem efektivněji s více zdroji. Hlavním přínosem této dobré praxe je však přístup k opuštěným, rozpadlým památkám kulturního dědictví, jejich přeměna na živá místa pro lidi, respektování jejich historické hodnoty a dodržování postupů obnovy chráněných památek. Spojení veřejných akcí a samotné revitalizace z něj dělá unikát v českém prostředí. Tento přístup by mohl být snadno replikován v jakémkoli Evropském regionu.
© Památky žijí
Památky žijí je přeshraniční projekt Interreg AT-CZ, jehož cílem je oživit kulturní lokality pořádáním různých kulturních a společenských akcí. Patří mezi ně koncerty, tradiční jarmarky, představení, workshopy a mnoho dalšího. Zatímco některé akce jsou jednoduše koordinovány v rámci projektu a konaly by se tak jako tak, mnohé další jsou projektem přímo podporovány. Tato iniciativa poskytuje přímou podporu organizátorům, zejména pokud jsou velké veřejné akce mimo jejich běžnou působnost. Tato podpora pokrývá aspekty, jako je ozvučení, jevištní montáž a propagační kampaně. Od začátku projektu bylo spoluorganizováno více než 20 akcí v 15 různých historických lokalitách. Akce sahají od masových akcí, kterých se účastní tisíce lidí (koncerty na náměstích, tradiční jarmarky, akce pro děti, historické rekonstrukce) až po intimní setkání s několika desítkami návštěvníků (koncerty vážné hudby, workshopy, ukázky řemesel). Tyto akce přitahují návštěvníky do míst, které by jinak pravděpodobně nenavštívili, a poskytují správcům památek cenné zkušenosti s propagací a organizací akcí.
Během první fáze projektu bylo z programu Interreg AT-CZ přiděleno financování ve výši € 1.125.000. Popularita akcí vedla k další aplikaci v hodnotě € 1.000.000.
Akce, zejména ty přímo podporované projektem, byly pečlivě sledovány z hlediska návštěvnosti a zpětné vazby od místního obyvatelstva. Místní komunity obecně považovaly akce za zajímavé a míra podráždění z přeplněných ulic, problémů s parkováním a hluku byla nízká kvůli jejich krátkému trvání. Za dobu trvání projektu (2018, 2019) akce navštívilo více než 65.000 návštěvníků.
Tento přístup kombinuje dva způsoby podpory místního kulturního dědictví – externí podporu z projektu EU a podporu místních komunit při přípravě a pořádání kulturních a společenských akcí. Projekt podporuje zapojení komunity, bez které by se akce nemohly konat, a poskytuje technickou podporu. Typ a konečnou podobu akcí navrhují místní lidé, kteří mají mnohem větší znalosti o místních památkách a očekávání návštěvníků. Tento přístup lze přenést do jakéhokoli regionu bez ohledu na jeho historii nebo počet památek. Nejdůležitějším prvkem je spolupráce mezi nositeli projektu, kteří poskytují finanční prostředky, a místními komunitami, které zajišťují obsah, propagaci a organizaci.
© Routes of Reformation association
Projekt Cesty reformace byl zahájen jako projekt Interreg Central Europe pod názvem ECRR (European Cultural Route of Reformation – Evropská kulturní cesta reformace), jehož cílem bylo vytvořit novou kulturní cestu certifikovanou Radou Evropy. Projekt byl úspěšně dokončen v roce 2019 a v témže roce byl ukončen i certifikační proces. Od té doby je projekt řízen sdružením Cesty reformace se sídlem v Mansfeldu v Německu, ale zahrnuje také místa a organizace v Německu, Rakousku, České republice, Polsku, Maďarsku, Slovinsku, Švýcarsku a Itálii. RoR je typem „ostrovní cesty“, což znamená, že body zájmu nejsou přímo propojeny turistickými stezkami. Místní atrakce jsou obvykle propojeny, ale cesta jako taková ne vzhledem k jejímu širšímu rozprostření, a to jak geograficky, tak historicky. Project Cesty reformace má různorodou členskou základnu, která umožňuje spolupráci mezi památkovými lokalitami, organizacemi na podporu cestovního ruchu, církvemi, veřejnými orgány, vzdělávacími organizacemi a jednotlivými odborníky. Podporuje modely udržitelného cestovního ruchu a vzdělávací aktivity a umožňuje místním komunitám účastnit se jí a těžit z ní. Jedním z hlavních přínosů pro členy jsou možnosti networkingu a spolupráce s podobnými organizacemi v jiných zemích, výměna zkušeností a sdílení příkladů dobré praxe. Ty mohou zahrnovat marketing, akce nebo inovativní nápady na správu památek. Trasa zahrnuje mnoho venkovských nebo malých památek, které by bylo obtížné propagovat samy o sobě.
Projekt Cesty reformace byl financován prostřednictvím projektu Interreg Central Europe, který přidělil více než 2 300 000 € jedenácti partnerským organizacím na propojení lokalit, výměnu zkušeností, vytvoření společné vizuální identity a nastavení struktury řízení.
Cesta reformace se od svého založení značně rozrostla. Nyní zahrnuje více než 40 členských organizací z 10 různých zemí a generuje přes € 10.000 ročně z členských poplatků. Úspěšná certifikace Radou Evropy je zatím jedním z největších úspěchů projektu. Členská základna se stále rozrůstá a zahrnuje nové země (např. Švýcarsko). COVID-19 však vedl ke zpomalení marketingových aktivit, protože mnoho akcí bylo zrušeno.
S dostatečnými prostředky by bylo relativně snadné přenést model do jiných lokalit. Klíčovým faktorem projektu Cesty reformace byla počáteční schopnost nastavit projekt s pomocí projektu EU. Bez toho by se pravděpodobně nikdy neuskutečnil. Prostředky EU jsou dostupné na aktivity tohoto druhu ve všech členských státech prostřednictvím Interreg nebo národních operačních programů.
© Jihočeská centrála cestovního ruchu / Good Agency
V Hluboké nad Vltavou se nachází jeden z nejnavštěvovanějších zámků v zemi, ale ten byl jedinou turistickou atrakcí této lokality, podpořenou blízkostí krajského města České Budějovice jen 10 km na jih od Hluboké. Během počátku 21. století se situace začala měnit a bylo vynaloženo úsilí na vytvoření moderní, vyvážené a udržitelné oblasti, která by oslovovala širokou škálu návštěvníků, pobídla lidi, aby se zdrželi déle a užili si širší škálu atrakcí a nejen zámeckou prohlídku s průvodcem.
Za posledních 20 let bylo spuštěno mnoho iniciativ, které vytvořily efekt sněhové koule, protože jedna pobídka inspiruje další. Po kompletní rekonstrukci zámku a centra města se začaly objevovat nové iniciativy v souladu s národními a regionálními strategiemi rozvoje. Řeka Vltava byla upravena pro poskytování lodních služeb pro turisty a jedním z průvodních jevů tohoto rozvoje byla nová marina. Nové iniciativy se objevují dodnes. Hluboká nyní nabízí golfové hřiště, koupaliště, několik rekreačních areálů, muzeum, zoologickou zahradu a vinice. V oblasti, která je napojena na regionální cyklistické trasy a jihočeskou jezerní soustavu, působí také několik sportovních klubů. To vedlo k významným změnám ve složení návštěvníků, od téměř výhradně autobusových zájezdů k rozmanitější návštěvnické základně tvořené rodinami, aktivními důchodci, cyklisty a pěšími turisty. Nejdůležitější je, že Hluboká se posunula z pouhé půldenní zastávky na cestě z Prahy do Českého Krumlova (památka UNESCO) a stala se samostatnou destinací.
Zde popsaná dobrá praxe dosáhla úspěchu v průběhu času spíše než jako výsledek jediné iniciativy. Potřebné zdroje je obtížné posoudit, neboť zahrnují veřejné a soukromé financování rozložené do mnoha let realizace. Prostředky ERDF byly například hojně využívány na projekty veřejné infrastruktury.
Úspěch iniciativy není snadno měřitelný vzhledem k široké škále aktivit, které jsou v oblasti k dispozici. Zatímco návštěvnost zámku stoupla na zhruba 300 000 návštěvníků ročně, úspěch je nejzřetelněji vidět v prostředí kolem památky - tam, kde před 20 lety stály ruiny domů, jsou nyní rušné malé restaurace pro cyklisty, přerostlý plevel nahradilo hřiště na minigolf a frisbee a bývalé autobusové parkoviště je nyní plné stojanů na kola.
Přestože se Hluboká vyznačuje jedinečnou kombinací faktorů (blízkost regionálního uzlu, řeky, zámku a relativně zachovalého městského centra), princip diverzifikace lze uplatnit kdekoli. Využívání synergií je velmi důležité – jakmile se iniciativa osvědčí a lidé vidí, že funguje, často jsou inspirováni k založení vlastní. To je důvod, proč je tak obtížné posoudit celkovou výši finančních prostředků, které byly do této oblasti vynaloženy, protože mnoho aktivit je soukromých. Vybudováním cyklostezky vznikly zábavní parky vhodné pro děti, cyklisty a bruslaře, díky nimž je lokalita snadno dostupná i pro 100 000 obyvatel Českých Budějovic, krajské metropole vzdálené pouhých 10 km. Veřejné investice do cyklostezky spustily soukromé investice, které od té doby mnohonásobně převýšily původní veřejné financování.
© Jihočeská centrála cestovního ruchu
Na tomto místě u Trocnova stojí pomník Jana Žižky, vojevůdce husitských vojsk v 15. století. Přestože na místě z této doby zbylo jen několik základových vykopávek, u vstupu je skanzen a malé muzeum, které představují historii oblasti a archeologické objevy. Jedná se o velmi oblíbené téma, neboť reformační hnutí představovalo zásadní období formování českého národa. Poprava Jana Husa a následné husitské války stále rezonují ve společnosti a vzbuzují zájem o místa spojená s touto dobou, včetně trocnovského pomníku. I přes svou relativní odlehlost a nedostatek hmatatelných historických památek je jedním z nejnavštěvovanějších muzeí v regionu. Muzeum však nabízelo jen o něco málo víc než tradiční výstavu předmětů bez interaktivních prvků a podle moderních standardů bylo spíše staromódní. Nyní je zrekonstruováné a předělané, doplněné interaktivními prvky a hrami. Zřídilo se několik každoročních akcí, včetně ukázek tradičních řemesel, historických jarmarků a divadelních představení. Díky tomu je oblast ještě atraktivnější a každoročně přitahuje stále větší počet návštěvníků. Rostoucí popularita památky vedla k dalšímu rozvoji, včetně projektu reprodukce historického statku obsahujícího další interaktivní prvky. Práce na replice byly zahájeny nedávno a dokončení je naplánováno na rok 2022.
Probíhající projekt repliky statku má rozpočet téměř 2 000 000 €.
Památka přitahuje stále větší počet návštěvníků, ročně více než 10 000. Projekt repliky statku představuje další důkaz úspěchu, protože bez zvýšeného počtu návštěvníků by nikdy nemohl být realizován.
Tuto iniciativu není příliš snadné napodobit jako celek, ale některé prvky jsou snadno přenosné, jako například zlepšení veřejné dopravy k památce, aby byla dostupná i pro neřidiče. Díky modernizaci se muzeum stalo přitažlivým také pro školáky a vysokoškolské studenty kulturní historie, umožňujíc doplnění výuky ve třídě.
https://www.muzeumcb.cz/navstivte-nas/pobocky/pamatnik-jana-zizky-z-trocnova/
© Město Soběslav
Soběslav je malé město na severu Jihočeského kraje se 7 000 obyvateli. V tomto historickém městě se nachází několik středověkých památek. Zvláště důležitou roli v životě českého reformátora Jana Husa v 15. století sehrál nedaleký hrad Kozí Hrádek. Místo, na které se vztahuje tento projekt, je hrad ze 14. století, který se nachází v centru města. V roce 2010 plánovala městská rada revitalizaci centra města a hledala způsoby, jak začlenit hradní struktury do své nové vize. Další problém, se kterým se město potýkalo, byla chybějící moderní městská knihovna. Tyto dva aspekty byly spojeny inovativním způsobem, což umožnilo zachování zámku a vybudování moderní městské knihovny v jeho severní části ve snaze vytvořit památku obsahující moderní veřejnou službu. Iniciativa značně zvelebila veřejný prostor, který byl dříve spíše neatraktivním místem uprostřed města. Od svého otevření je knihovna využívána také jako prostor pro výstavy, autorská čtení a koncerty.
Projekt byl navržen jako nízkoenergetická veřejná budova. Ke středověkým částem hradu přibyly moderní ocelové a skleněné konstrukce. Toto řešení umožnilo ponechat středověký hrad stavebními pracemi téměř nedotčený a postavit nízkoenergetickou, klimaticky řízenou centrální budovu vhodnou pro skladování knih, tiskovin a dalších papírových materiálů. Na projekt dohlížela obecní rada, a to od soutěže návrhů až po finální úpravy a otevření.
Celkový rozpočet na renovaci byl něco málo přes 1 500 000 €, který byl financován především z fondu ERDF prostřednictvím Regionálního operačního programu Jihozápad.
Stavební práce byly dokončeny včas a budova od té doby slouží místní komunitě. Speciální akce pořádané v knihovně přitahují návštěvníky z poměrně velké vzdálenosti (vzhledem k tomu, že jedou navštívit knihovnu), s více než 2 000 návštěvami ročně. V roce 2012 se knihovna umístila na druhém místě ze 141 kandidátů v mezinárodní architektonické soutěži Building Efficiency Awards, která oceňuje hodnotnou architekturu a energeticky úsporné budovy.
Kombinace starověkých struktur s moderními doplňky a konstrukcemi pro zajištění bezchybného provozu není nový koncept, ale výsledky se mohou lišit, neboť každé místo je jedinečné. V tomto případě představuje výsledek dokonalý odraz zamýšleného výsledku. Renovace historického místa za účelem vytvoření přitažlivé budovy citlivé k původní struktuře, a využití takového místa k účelu, který místní komunita vítá, je model, který lze snadno aplikovat i jinde.
© Štěpán Rosenkranz
Národní park Šumava byl založen v roce 1991 a je nejmladším národním parkem v České republice. Je unikátní, protože obsahuje nejzápadnější původní lesy střední Evropy. Jednou z činností řídícího orgánu bylo opětovné vysazení vlků (Canis lupus) do parku. Návštěvnické centrum s vlčím výběhem vzniklo jako reakce na rostoucí zájem veřejnosti o vlky a potřebu poskytnout zvířatům přirozené prostředí. Iniciativa zahrnuje výběh vlků, který se rozkládá na ploše tří hektarů a je veřejnosti nepřístupný, vyvýšený dřevěný chodník pro návštěvníky s vyhlídkovými plošinami, 3 km informační stezku pralesem a návštěvnické centrum s interaktivní expozicí o divoké přírodě a přírodních procesech v parku. Návštěvnické centrum sídlí v energeticky pasivní budově, která čerpá energii z obnovitelných zdrojů.
Celkový rozpočet iniciativy, včetně budovy, výběhu, chodníku a informační stezky, činil 2 800 000 € a převážná část finančních prostředků byla poskytnuta z ERFD prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí.
Úspěch iniciativy předčil očekávání. Ročně areál navštíví více než 300 000 lidí bez negativního dopadu na vlčí smečku ani okolní prostředí.
Potenciál projektu spočívá spíše v konceptu než v konkrétním řešení, neboť chov vlčí smečky není snadný a je v tomto případě možný jen díky odbornosti a zkušenostem Správy Národního parku Šumava. Tento koncept je však přenositelný, protože ukazuje, jak lze přírodní památky zpřístupnit široké veřejnosti, aniž by došlo k omezení nebo poškození původní lokality nebo k rušení zvířat. Aktivity tohoto druhu zvyšují zájem veřejnosti o přírodu a generují tlak veřejnosti na zachování těchto oblastí a v nich volně žijících živočichů. Kombinace přírodních památek se vzděláváním v podobě stezky pod širým nebem a návštěvnického centra představuje další prvek, který by mohl být přenesen, prezentující nedávné zkušenosti s pozorováním vlků spolu s informacemi o jejich místě výskytu, dynamice smečky, krmení a reintrodukci a úsilí o jejich ochranu. Iniciativa také podporuje udržitelný cestovní ruch tím, že poskytuje „pomalou“ atrakci, kterou si návštěvníci potřebují užít.
https://www.npsumava.cz/en/visit-sumava/visitor-centers/srni-visitor-center/
© Jihočeská centrála cestovního ruchu
Housův mlýn je parní mlýn z 19. století původně postavený Karlem Housou nedaleko historického centra města Tábor. Samotný Tábor je památkově chráněná městská oblast České republiky historického významu, protože ve 14. století sloužil jako sídlo husitského hnutí, které utvářelo české dějiny po mnoho staletí. Celý region je úzce spjat s husitskou filozofií a vojenskou tradicí. Cílem rekonstrukce Housova mlýna bylo obnovit areál mlýna a zpřístupnit jej veřejnosti. Místo výstavby dalšího muzea vznikl atraktivní rekreační a zároveň vzdělávací prostor, který si mohou užít všechny věkové skupiny. Kromě stálých služeb, které zahrnují ubytování a stravování, jsou zde organizovány akce pro děti a školní skupiny, které poskytují zábavnou výuku o historii regionu prostřednictvím aktivit jako je lukostřelba, hod sekerou, kvízy, výroba a zkoušení historické zbroje, střelba z katapultu, workshopy se středověkou hudbou a ukázky řemesel. Prostory lze pronajmout i pro konference, společenská setkání a komerční akce.
Obnova památky byla financována několika orgány. Jedním ze zdrojů byl Regionální operační program Jihozápad 2007-2015. Přidělené finanční prostředky přesáhly 230 000 €.
Vzhledem k tomu, že stavební práce byly dokončeny v roce 2012, provozovatel památky nadále zkoumá nová témata pro akce, pořádá stále větší počet komerčních akcí a zavádí nové aktivity. Tyto akce jsou velmi oblíbené a navštěvují je místní obyvatelé i organizace ze vzdálenějšího okolí. Školní skupiny navštěvují památku, která kombinuje vzdělávání o místní historii a gamifikaci, stále častěji.
Tato iniciativa je snadno přenosná na jakékoli podobné místo. Přestože jde o poměrně tradiční přístup, dobře slouží místní komunitě a návštěvníkům a umožnila zachování dalšího kulturního dědictví.
© Jihočeská centrála cestovního ruchu
Sladovna je součástí bývalého pivovaru v centru města, který od 90. let chátral. Vznikl spolek pro využití jedné z největších částí pivovaru, sladovny. Budova byla přeměněna na dětské dobrodružné hřiště s několika atrakcemi: Mraveniště, dřevěné bludiště připomínající vnitřek mraveniště; Pilařiště, část vyzdobená kresbami Radka Pilaře, známého českého dětského ilustrátora, a Ilustrátorské hnízdo, oblast věnovaná ilustracím z filmů, komiksů a knih. Všechny dobrodružné atrakce byly navrženy renomovanými umělci a ze sladovny dělají velmi atraktivní prostor pro děti všech věkových kategorií. Ilustrační výstava je víc než jen tradiční přehlídka a nabízí celé školní třídě příležitost využít dílnu k vytvoření jednoduchých animací na témata, jako je proces pěstování rostlin. To znamená, že se tam mohou konat hodiny předmětů, které přímo nesouvisejí s uměním – v tomto případě biologie – a místní školy mohou využívat toto nedaleké zařízení.
Financování každé části projektu pocházelo z různých zdrojů. Strukturální část projektu byla částečně financována z Regionálního operačního programu Jihozápad, zatímco výstavní plocha byla financována z programu Přeshraniční spolupráce Česko-Rakousko.
Počet návštěvníků byl vyšší, než se očekávalo, za poslední tři roky přesáhl každý rok 40 000 návštěvníků.
Projekt nabízí významný potenciál pro přenos, zejména koncept, o který se opírá. Vytvoření prostoru se zajímavým obsahem, bez ohledu na téma, v kombinaci se vzdělávacími aktivitami a místním propojením (Písek má dlouholetou tradici filmové animace), může přilákat pravidelné místní návštěvníky a poskytnout zázemí, kde mohou rodiče trávit čas se svými dětmi nebo je nechat, ať si atrakci sami prozkoumají a užijí.
© Petr Kalaš
Živá Vila je občanské sdružení založené za účelem záchrany funkcionalistické vily na okraji Prachatic v Jižních Čechách. Jedná se o velkou, poměrně zachovalou funkcionalistickou budovu známou jako Králova vila, která byla dokončena v roce 1932 a kdysi ji vlastnil místní železniční podnikatel Johann Nepomuk Král. Původní majitelé vilu využívali pouze do roku 1945, kdy byla rodina J. N. Nepomuka nucena opustit zemi. Byla zkonfiskována a využívána jako administrativní budova a mateřská škola. V 70. letech 20. století byla určena k demolici, aby uvolnila místo silničnímu obchvatu. Od té doby se Prachatice rozrostly za své bývalé hranice a původní trasa obchvatu je již zastaralá. Přesto vila zůstala v demoliční zóně a nebyla udržována. V roce 2015 bylo za účelem záchrany vily založeno občanské sdružení Živá Vila, které objekt zrekonstruovalo a v aktualizovaných plánech rozvoje města nechalo vilu odstranit z demoliční zóny. V letech 2015-2016 byla vila spolkem částečně zrekonstruována a zakonzervována, ale v roce 2017 jim zastupitelstvo odmítlo prodloužit nájemní smlouvu a nechalo vilu opět vystavenou nepřízni počasí a vandalismu. Tlak veřejnosti vedl k tomu, že vila byla spolku znovu pronajata v roce 2020. Od té doby slouží jako kulturní a komunitní centrum pro místní lidi. Pořádá se zde široká škála akcí, od sousedských setkání opětovného využití a uměleckých výstav až po koncerty a autorská čtení. Přesto vila zůstává v zóně určené k demolici. Tlak veřejnosti na aktualizaci plánu rozvoje města ze 70. let 20. století roste a vyžaduje, aby odrážel nedávný vývoj ve městě a posunul cestu obchvatu mimo obytné oblasti.
Prostředky spolku jsou založeny na dobrovolné práci a mecenášství. Dobrovolníci z místní komunity tráví svůj volný čas tím, že pomáhají s rekonstrukcí, zatímco místní firmy přispívají dodávkami nebo službami. Jakmile bude demoliční zóna, ve které je vila zahrnuta, zrušena, bude možné žádat o regionální, národní nebo evropské fondy na pokračování v rekonstrukci.
Tlak veřejnosti, který spolku umožnil v roce 2020 vilu znovu pronajmout, svědčí o úspěchu iniciativy. Vysoká návštěvnost akcí pořádaných sdružením ukazuje na rostoucí zájem o místní dění, zvláště když je přínosné pro komunitu.
Vzdělávací potenciál této iniciativy spočívá v poselství, které vysílá – místní komunity musí vytrvat, když jejich okolí chátrá, protože mohou vyvíjet tlak na změnu investováním svého času, odhodláním a nadšením navzdory překážkám, kterým čelí.
© Spolek Mladějovice
Tvrz Mladějovice je renesanční opevněné venkovské sídlo. Pochází ze středověku, s gotickými základy. Později byla částečně barokně přestavěna, ale její renesanční ráz je zachován v podobě klenebních fasád a sgrafitovou výzdobou. Tvrz byla opuštěna v 19. století a na konci 20. století byla na pokraji zhroucení. V roce 2009 však vznikla místní iniciativa na záchranu objektu, který je unikátní dominantou obce Mladějovice. Komunitní skupina začala s rekonstrukcí budovy, v roce 2013 udělala střechu a nakonec práce dokončila v roce 2020. Během této doby byl zámek kompletně zrekonstruován. Otevření zámku bylo odloženo na rok 2021 kvůli vypuknutí COVID-19. Nyní probíhají nějaké úpravy interiéru, aby se uvolnilo místo pro mnoho plánovaných zařízení, včetně hudebního sálu, nahrávacího studia, audiovizuálního centra, divadelní dílny, keramické dílny a uměleckého sálu. Venkovní plochy budou sloužit pro plenérové malování nebo výstavy pod širým nebem.
Rekonstrukce zámku si vyžádala značné finanční prostředky. Část nákladů na projekt byla hrazena z regionálního financování, grantů EHP a Norska ve výši více než 880 000 €. Projekt byl v té době jedinou úspěšnou žádostí o Norský grant v jižních Čechách. Na celkové částce se podílelo i Ministerstvo kultury ČR.
Úspěch projektu je jasně vidět – tvrz je pečlivě a citlivě zrekonstruována téměř do původního stavu. Cílem projektu bylo nejen zrekonstruovat budovu, ale také ji připravit pro další komunitní využití a tento cíl se podařilo naplnit a na příští roky je naplánováno mnoho akcí a setkání.
Největší vzdělávací potenciál v tomto projektu spočívá v jeho komunitním přístupu. Navzdory určitým překážkám přináší tento přístup také další výhody v podobě zapojení komunity do plánování a provádění rekonstrukčních prací, projektování akcí a plánování dalšího rozvoje lokality.
© Turistická oblast Toulava
S názvem, který označuje místo vhodné k toulkám, je Toulava ideálním místem pro procházky, pěší turistiku a cestování. Na severu jižních Čech se rozkládá na ploše více než 2.000 km² a je známé svými zvlněnými kopci, zapomenutými vesničkami, zříceninami hradů a malebnými řekami. Od 19. století je vyhledávaným místem pěšími turisty a cestovateli, kteří vyhledávají klidné, relaxační putování.
Historický a turistický potenciál oblasti se plně rozvinul až v roce 2013, kdy vzniklo sdružení destinačního managementu Toulava. Sdružení zahrnuje regionální zainteresované strany, místní akční skupiny, obecní rady a podnikatele. Spektrum činností, které sdružení nabízí, přesahuje standardní služby poskytované organizacemi destinačního managementu. Toulava nabízí kompletního průvodce oblastí, včetně aktivit jako je turistika, cyklistika, jízda na koni a kanoistika, a ubytovací zařízení s možností rezervace přímo přes webové stránky. Sdružení nabízí kompletní itineráře výletů seskupené podle cílové skupiny (klášterní stezka; pivní stezka; cyklistické, pěší a jezdecké balíčky; stezky přírodního dědictví atd.). K dispozici jsou také rodinné aktivity a aktivity pro děti. Toulava podporuje místní akce všeho druhu, jako jsou veletrhy, koncerty, ukázky řemesel a rekonstrukce turnajů, a zahrnuje je do dostupných balíčků. Na rozdíl od většiny jiných organizací destinačního managementu, Toulava také provozuje online obchod s místními produkty, včetně keramiky, šperků, přírodní kosmetiky, svíček a mnoha dalších. Prodejna má sezónní část s vánočními a velikonočními dekoracemi. Kromě hmotného zboží nabízí internetový obchod i kompletní turistické balíčky, např. zimní balíček, balíček zážitkové turistiky, balíček gastronomie.
Prostředky potřebné k provozování Toulavy jsou rozděleny mezi účastníky. Sdružení je právnická osoba s ročním rozpočtem kolem 80 000 €. Tyto prostředky slouží k udržení provozu, tvorbě nových produktů, propagačních materiálů a tematických balíčků.
V roce 2018 byla turistická oblast Toulava certifikována národní agenturou cestovního ruchu ČR. Od svého založení se Toulava rozrostla a nyní zahrnuje 155 vesnic, 11 hradů a hradních zřícenin, 18 rozhleden, 8 kulturních památek I. stupně, přes 1 000 km cyklistických stezek, 200 km informačních stezek, 5 pivovarů, zoo a mnohem více. Prostřednictvím portálu Toulava jsou registrovány stovky ubytovacích a stravovacích zařízení, která nabízejí své služby.
Potenciál této iniciativy spočívá v použitém modelu řízení. Oblast zahrnuje stovky zajímavých míst, ale jen několik dokázalo přilákat návštěvníky samy o sobě. Spojení těchto památek do sítě spolupracujících organizací nabízejících společné programy nebo balíčky představuje úplně jinou hru. Síť pomáhá nejen zviditelnit jednotlivé lokality, ale také umožňuje organizacím sdílet strategie, zkušenosti a know-how.