English
Deutsch
© Mehedinti
Tato praxe představuje rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru na ochranu a podporu míst přírodního dědictví. Via Transilvanica je 1 200 km dlouhá stezka z Putny do Drobeta Turnu-Severin, zkoumající 2 000 let historie Transylvánie. Stezku lze absolvovat celou nebo po etapách, pěšky, na kole nebo i na koni, podle toho, čemu dává cestovatel přednost. Via Transilvanica oslovuje celé generace a podporuje multikulturalismus, protože je otevřená pro každého, bez ohledu na věk, původ nebo zkušenosti. Via Transilvanica je o rozmanitosti: od travnatých břehů Dunaje až po horské vrcholy je krajina tak odlišná jako lidé, kteří po této cestě půjdou. Posledních 100 km stezky vede do jednoho z nejvýznamnějších rumunských historických měst: Drobeta Turnu-Severin, hlavního města župy Mehedinti. Stejně jako španělská Svatojakubská cesta, Via Transilvanica nabízí příležitost zpomalit a spojit se s prostředím, prozkoumat rozmanité komunity podél stezky a užít si přírodní a kulturní dědictví regionu. Stezka o délce 1 200 km byla vytvořena nevládní organizací Tășuleasa Social s podporou mnoha soukromých společností a investorů a za plné spolupráce s místními veřejnými orgány, okresními radami a správními orgány pro chráněná území podél stezky. Tato praxe představuje úspěšnou spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem v Rumunsku.
Soukromí sponzoři a fondy nevládních organizací podpořili projekt částkou zhruba 1 000 000 €. Dále se na realizaci podílela místní veřejná správa a podstatným vkladem byla také práce dobrovolníků.
Důležitou roli zde sehrála s polupráce s místními úřady a pomoc dobrovolníků a ambasadorů projektů. Iniciativa prospěla regionálnímu hospodářskému a turistickému rozvoji a také zachování přírodního dědictví pro využití nad rámec cestovního ruchu. Do konce roku 2020 byla stezka hotová téměř z 80 %.
Potenciál pro vzdělávání a přenos do jiných regionů spočívá ve spolupráci veřejného, soukromého a neziskového sektoru. Via Transilvanica je odvážná iniciativa, která Rumunům umožňuje znovu objevit dominanty země a mluvit o tom, kým skutečně jsou, od břehů Dunaje až po horské hřebeny. Via Transilvanica je synonymem identity. Cestovatelům dává šanci dozvědět se o rumunské historii, kultuře a zvycích a objevit rozmanitost krajiny, aby zemi lépe porozuměli.
© Mehedinti
Mladou ženu z župy Mehedinti, Iuliu, inspirovaly její dvě babičky, když vyjádřily svou lítost nad tím, že úžasný zvyk šití tradičních rumunských halenek zmizí, až tady nebudou, a začala přemýšlet, jak by mohla jejich lítost proměnit v hrdost. Její podnikání začalo jehlou, 50 metry látky a notnou dávkou bezstarostného nadšení! Shromáždila ženy ze své vesnice, které ještě uměly šít, a začala své jedinečné kousky prezentovat po celém světě. A celému světu se líbily! Inspirace pro vzory na „ii“ (halenkách) pochází z truhel s výbavou, přístavu Mehedinti, krásy krajiny a ryzí povahy běžných Rumunů. Květiny na polích, šumění vody, šelest větru, láska, smutek a žal, to vše se nachází v těchto tradičních krojích z Ponoarele, říká Iulia. Navzdory tomu, že se moderní život pohybuje tak neuvěřitelným tempem, ušití jedné tradiční halenky (ia) trvá nejméně jeden měsíc, podle toho jak složité jsou použité vzory. Výsledek je vždy jedinečný!
Staré ženy, které umí šít, a mladé ženy toužící se učit a pokračovat v tradici
V průběhu let se rumunské halenky staly známými po celém světě a zvědavost na to, jak a kde se vyrábí, vzrostla. Dnes Iulia plní sen svých babiček, když pracuje s více než 200 ženami ve venkovských oblastech v župě Mehedinti, díky čemuž se tradiční rumunské „ie“ nosí po celém světě!
Potenciál pro učení a přenos do jiných regionů spočívá v cíli zachování nehmotného dědictví.
© Mehedinti
První speokoncert se konal v Baltské jeskyni v roce 2011 a akce se stala místní tradicí. Organizuje ho řídící orgán geoparku Mehedinți Plateau ve spolupráci s uměleckou školou I. Șt. Paulian Art School v rámci Slavnostních dnů geoparku. Akce získává podporu od rady župy Mehedinti a představuje vystoupení regionálních a národních klasických, jazzových a lidových hudebníků. Účelem akce byla podpora cestovního ruchu v krasové oblasti Balta a zachování přírodního dědictví předvedením harmonické krásy této lokality. Jeden den v roce se jeskyně ‚probouzí‘. Účinkující, hosté, turisté a organizátoři jdou s nástroji a vybavením z vesnice Balta do jeskyně půl hodiny. Jeskyně má dobrou akustiku, což přispívá k úspěchu koncertů.
Důletité prvky pro úspěšné koncerty: ochotní umělci, finanční podpora, dobrovolníci a nadšení místních obyvatel.
Lajky, sdílení a komentáře na sociálních sítích. Mediální pokytí. Počet účastníků koncertů se pohybuje mezi 200–300 lidmi. Spolupráce mezi kulturními institucemi (profesoři, studenti a umělci) a správními orgány chráněných území (správní rada geoparku a orgány veřejné moci)
Když je cestovní ruch pečlivě řízen, může přispět k udržitelné správě přírodního dědictví. Tento typ akce láká milovníky přírody a kultury, neboť kombinuje procházku krásným přírodním prostředím s výbornou hudbou.
© Mehedinti
Po příkladu muzeí, která lidem nabízejí hodnoty a pamětihodnosti, jejichž úkolem je provést je neklidnými časy první a druhé světové války, vyvinulo Muzeum oblasti Železná brána způsob, jak online komunikovat se svými „návštěvníky“, aby zlepšilo morálku a udrželo naživu myšlenku navrácení se do normálního předcovidového stavu. Kulturní pilulka, měsíční série promítaná na facebookových stránkách muzea, se zaměřuje na dědictví regionu a odpovídá na otázky mladých lidí pomocí vysvětlení, obrázků a artefaktů (exponáty vystavené v Muzeu oblasti Železná brána). Dává také muzejníkům příležitost toto dědictví využít. Cílem této strategie bylo udržet blízký vztah s návštěvníky, ukázat jim práci vykonávanou za zavřenými dveřmi a ukázat, jak je místní kulturní dědictví udržováno při životě prostřednictvím výzkumu, dokumentace a uchovávání.
Tuto akci muzeum organizuje pomocí vlastních finančních a lidských zdrojů. Důležitou součástí je čerpání z muzejních sbírek a archívů.
Lajky, sdílení a komentáře na účtech muzea na sociálních sítích. Spolupráce mezi správci kulturních zdrojů a odborníky na dědictví (kurátory a restaurátory) je nezbytná k tomu, aby byla místa prezentována veřejnosti takovým způsobem, aby byla archeologickým zdrojům zajištěna adekvátní ochrana, neboť vztah mezi ochranou dědictví a cestovním ruchem není zcela bezproblémový.
Během posledního desetiletí vzrostl zájem o lepší využití památek a památkových objektů a obce by měly mít možnost těžit z tohoto obrovského potenciálu. Úzká meziodvětvová spolupráce, zejména se sektorem cestovního ruchu, povede k efektivnějšímu řízení a zlepší povědomí o kulturním dědictví. Kulturní stezky podél Dunaje by mohly být začleněny do stávající infrastruktury cestovního ruchu a kulturní potenciál různých regionů by mohl být využit pro udržitelný cestovní ruch. Toho by se možná dalo lépe dosáhnout prostřednictvím nadnárodní spolupráce mezi muzei, městskými radami a organizacemi cestovního ruchu. Pedagogové jsou také důležitými účastníky a jsou klíčoví pro budoucnost kulturního a přírodního dědictví. Školy, univerzity a vědecká centra všech úrovní by měla být informována o potenciálních nominacích a zasadit se o zvýšení povědomí o otázkách spojených s ochranou kulturního dědictví.
© Mehedinti
Tento produktu cestovního ruchu, který bude obsahovat vysoce přesný, 3D digitální model přírodního parku v příslušném měřítku, využije k digitalizaci a prezentaci památek kulturního a přírodního dědictví moderní technologie. Všechny významné přírodní a kulturní památky v obou parcích budou digitalizovány, včetně pevností, kostelů, skalních formací, jeskyní a informačních stezek. Vznikne inovativní webový portál s virtuální videoprohlídkou přírodních a kulturních památek obou parků, virtuální výstava muzeí z regionu, databáze digitalizovaných exponátů a prezentace tradic a zvyků z tohoto přeshraničního regionu. Bude možné si stáhnout 3D průzkumnou aplikaci pro mobilní zařízení a nahrávat digitalizované 3D snímky.
K realizaci bylo potřebné především technické vybavení. To nejdůležitější bylo:
• Systém UAS s možností pro LiDAR a kameru
• Digitální fotoaparát pro fotogrammetrii
• Systém RPAS (Dálkově řízený letecký systém – typ dronu) s možností pro LiDAR s dobrou letovou autonomií a rozsahem
• LiDAR (detekce a měření světla)
Využití této praxe k vytvoření turistického, ekonomického a kulturního produktu zvýšilo přitažlivost četných památek v jihozápadním regionu, což přispělo ke zvýšení počtu návštěvníků a místnímu hospodářskému růstu.
Byl vyvinut unikátní, konkurenceschopný produkt zlepšující ekonomickou efektivitu cestovního ruchu v regionu. V kombinaci s přírodními lokalitami vzniknou čtyři kulturně turistické trasy, které budou 3D digitalizovány a vystaveny na webovém portálu. Potenciál pro vzdělávání se týká důležitosti využívání technologie k rekonstrukci přírodní krajiny a důkladnému zkoumání všech zjištěných anomálií, což zlepšuje naše chápání výsledků geofyzikální prospekce a našich archeologických interpretací geofyzikálních dat. To zvýší atraktivitu tras a přiláká vyšší počet návštěvníků.
© Mehedinti
Neoklasicistní palác Gheorghe Pleşa se nachází ve vesnici Obârşia de Câmp, asi 65 km od regionálního centra Drobeta-Turnu Severin. Zdá se, že budova byla postavena na konci 19. století ve francouzském architektonickém stylu. Podle informací od místních lidí byl objekt obydlen sporadicky a majitel trávil většinu roku v Paříži. Zdá se, že v roce 1948 byl palác darován obyvatelům Obârşia. Změna politického režimu na konci 2. světové války měla pro palác neblahé důsledky, neboť palác byl znárodněn a budova přeměněna na sídlo místní zemědělské strojní stanice.
Po roce 1989 byl stav budovy nejasný téměř dvě desetiletí. První pokus o převzetí paláce podnikla firma Agromec, ale zasáhla kancelář místního starosty a obecní zastupitelstvo rozhodlo o převedení paláce do veřejného vlastnictví. Krátce nato se začaly rozpadat stropy a původní terakotové krby a kamna už byla dávno pryč. 25. února 2004 bylo po aukci se třemi dražiteli užívání budovy povoleno belgickému občanovi, a to na 49 let. Kromě paláce si Belgičan pronajal i 32 hektarů pozemků, kde se zavázal vybudovat největší golfové hřiště v Evropě. Svůj slib bohužel nedodržel a po sérii soudních sporů magistrát smlouvu u soudu vypověděl.
V roce 2013 rada obce po odborném posouzení rozhodla o přidělení paláce místnímu obyvateli, který byl povinen platit po dobu 25 let cca 4 000 LEU ročně na uvedení objektu do původního stavu maximálně do tří let a zachovat ho jako turistickou destinaci. Místní obyvatel slíbil, že s pomocí amerického investora palác zrekonstruuje, aby mohl být začleněn do místního turistického okruhu. Kromě rekonstrukce paláce plán zahrnoval i vytvoření golfového hřiště a volnočasových aktivit pro turisty (projížďky v kočáře, sportovní rybolov atd.). Tato iniciativa bohužel nevyšla a palác je nadále v troskách. Následní majitelé budovu řádně nevyužívali, což způsobilo vážné škody. V roce 2018 bylo vlastnictví paláce Gheorghe Pleșa konečně převedeno z městské rady Obârşia de Câmp na radu župy Mehedinti.
Výzvou, před kterou rada župy Mehedinti stojí, je rehabilitace budovy a její využití jako kulturní centrum. Jednotlivé části budovy budou navrženy tak, aby byly flexibilní a umožnily pořádání stálých, dočasných nebo sezónních kulturních a vzdělávacích aktivit: stálé a dočasné výstavy, debaty na různá témata, kreativní tábory (umění, literatura, hudba), workshopy, představení a další kulturní akce.
Renovace paláce si vyžádá náklady v přibližné výši 5 000 000 €.
Důležitým úspěchem byl převod budovy na správu župy Mehedinti, která záhy provedla nouzová opatření proti dalšímu chátrání a zkáze.
Tato praxe ukazuje, jak hodnotit sociální a ekonomický význam vlastnictví kulturního dědictví pro místní komunity, a zdůrazňuje nepředvídatelné problémy způsobené nejasnými vlastnickými vztahy. Přestože je tato historická památka ve vlastnictví ministerstva kultury, byla dlouhá léta ignorována. V letech 2007-2008 přešla nemovitost do vlastnictví místního úřadu, který se ji pokusil dvakrát pronajmout, aby mohla být obnovena a využívána. Činnost koncesionářů měla na palác bohužel destruktivní dopad. Stávající škody nebyly opraveny a dalším škodám způsobeným při několika špatných rekonstrukcích nebylo možné zabránit. Smlouvy byly ukončeny a zůstala po nich zohavená historická památka: krby byly zbourány, kotel a radiátory se ztratily, zrcadla zmizela, většina nástěnných maleb v interiéru byla záměrně zničena a původní střešní krytina byla odstraněna a nahrazena nekvalitním materiálem, který se postupně odloupal. Přestože si zachovává mnoho ze své původní majestátnosti, stavba stále nese stopy desetiletí, kdy voda protékala stropy, stěny byly terčem graffiti a místnosti se staly útočištěm vran a jiné divoké zvěře.
https://artificiiblog.wordpress.com/2019/09/26/castelul-plesia-din-obarsia-de-camp-mehedinti/
http://www.monumenteoltenia.ro/palatul-neoclasic-gh-plesa-obarsia-de-camp/
© Mehedinti
Tato praxe ilustruje proces obnovy římského kulturního a historického dědictví v muzeu a vztah mezi revitalizací a rozvojem cestovního ruchu jako součást snah začlenit římské dědictví do širší sociální a ekonomické struktury místní společnosti. Jedním z cílů této iniciativy bylo rozvíjet infrastrukturu cestovního ruchu obnovou římského a středověkého dědictví. Pro zpřístupnění kulturního a historického dědictví vystaveného v muzeu byly vytvořeny návštěvnické stezky a byly poskytnuty veškeré potřebné služby a zařízení určené pro minimalizaci negativních dopadů nadměrné turistiky. Kromě turistiky lze v hradním areálu římských památek pořádat kulturní akce zaměřené na turisty a místní komunitu, včetně historických představení, dělostřeleckých show, historických rekonstrukcí, ukázek tradičního tance, workshopů a nočních prohlídek. Pro děti a mládež je připraven rozsáhlý vzdělávací program, který nabízí lekce historie, vzdělávací aktivity a umělecké dílny, a tím zaručuje životaschopnost a udržitelnost obnoveného římského dědictví. Projekt byl proveden jako součást dohody mezi dvěma různými veřejnými orgány: městskou radou Drobeta Turnu Severin a radou župy Mehedinti. Hlavní zúčastněné strany a cílové skupiny jsou: Rada župy Mehedinti, městská rada Drobeta Turnu Severin, místní komunity, rumunští a zahraniční turisté, výzkumní pracovníci atd.
Financováno v rámci Regionálního operačního programu 2007-2013, v celkové hodnotě: 11 450 000 €, ze které 8 860 000 € hradil fond ERDF a státní rozpočet. Na spolufinancování se podíleli soukromí investoři a nevládní fondy částkou zhruba 1 000 000 €. Podstatným vkladem byla také práce dobrovolníků.
Majetek římského kulturního dědictví byl obnoven a infrastruktura cestovního ruchu byla vyvinuta tak, aby ochránila a zachovala památky a struktury. Spolupráce mezi správci kulturních zdrojů a odborníky na dědictví (kurátory a konzervátory) je nezbytná pro prezentaci památek veřejnosti takovým způsobem, aby byla archeologickým zdrojům zajištěna adekvátní ochrana, protože vztah mezi ochranou dědictví a cestovním ruchem není zcela bezproblémový.
Zavedení této praxe, obnova římského dědictví v Muzeu oblasti Železná vrata a rozvoj turistického, ekonomického a kulturního produktu zvýšily přitažlivost tohoto dědictví v jihozápadním regionu, což přispělo ke zvýšení počtu návštěvníků a místnímu hospodářskému růstu. Rada župy Mehedinti informovala instituce ze stejného oboru v jiných zemích o praxi proto, aby umožnila její využití pro podobné cíle, přičemž zdůraznila její důležitost a nezbytnost. Během posledního desetiletí vzrostl zájem o lepší využití památek a památkových objektů a komunity by měly mít možnost těžit z tohoto obrovského potenciálu. Úzká meziodvětvová spolupráce, zejména se sektorem cestovního ruchu, povede k efektivnějšímu řízení a zlepší povědomí o kulturním dědictví. Kulturní stezky podél Dunaje by mohly být začleněny do stávající infrastruktury cestovního ruchu a kulturní potenciál různých regionů by mohl být využit pro udržitelný cestovní ruch. Toho by se možná dalo lépe dosáhnout prostřednictvím nadnárodní spolupráce mezi muzei, městskými radami a turistickými organizacemi. Pedagogové jsou také důležitými účastníky a jsou klíčoví pro budoucnost kulturního a přírodního dědictví. Školy, univerzity a vědecká centra všech úrovní by měla být informována o potenciálních nominacích a zasadit se o zvýšení povědomí o otázkách spojených s ochranou kulturního dědictví. Za účelem přizpůsobení majetku dědictví novým funkcím byl proveden výzkum s cílem získat další znalosti o majetku a jeho vlastnostech. Historická podstata a podoba památky zůstaly zachovány. Římské památky jsou nyní otevřené návštěvníkům a probíhají propagační práce. Nové kulturní a vzdělávací funkce zatím dělají z památky důležité místo pro místní komunitu a turistickou atrakci v regionálním i celostátním měřítku.
http://ghidulmuzeelor.cimec.ro/iden.asp?k=436
https://archive.is/20140315180812/http://coridorulverde.ro/museum-starchaeology.html