Regionální rozvojová agentura jižních Čech

Studijní cesta v jižních Čechách

Projekt MOMAr navštívil jižní Čechy

Tým evropského projektu MOMAr (Models of Management for Singular Rural Heritage) přicestoval do jižních Čech, aby se zúčastnil studijní návštěvy a seznámil se s osvědčenými postupy v oblasti správy kulturního dědictví v region, a posoudit tak jejich možnou integraci do modelů managementu v dalších evropských regionech. Na setkání se sešlo, kromě projektových týmů, také 18 odborníků na kulturní a přírodní dědictví z pěti evropských zemí.

Návštěva probíhala ve dnech 23. a 24. března. Hostitelem byla partnerská Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a zúčastnili se všechny partnerské organizace: Provinční vláda Zaragoza (Španělsko), Územní správní jednotka oblasti Mehedinti (Rumunsko), Provincie Groningen (Nizozemí) a Ministerstvo pro místní rozvoj a dopravu Saska-Anhaltska (Německo).

Hluboká nad Vltavou

Příklady dobré praxe

Návštěva začala v Hluboké nad Vltavou prezentací turistické nabídky a destinačního managementu na území turistické oblasti Českobudějovicko-Hlubocko. Ředitel stejnojmenné destinační společnosti Tomáš Polanský představil nejdůležitější aktivity oblasti a způsoby jejich vzniku, propagace a dalšího rozvoje. Poté se skupina vydala do Písku, aby poznala historickou Sladovnu jako ukázku rekonstrukce průmyslového dědictví pro společenské využití. Budova je v současné době oblíbeným centrem pro děti, ve kterém jsou nabízeny vzdělávací výstavy pro děti a mládež. Sladovna se za dobu své existence stala velmi oblíbeným místem nejen pro obyvatele Písku, ale také pro školní skupiny a přespolní návštěvníky, jak potvrdil provozní ředitel Petr Brůha. Po krátkém přesunu následovala exkurze v Městské knihovně v Soběslavi, která přítomným demonstrovala úspěšný příklad obnovy nevyužívaného historického prostoru. Prostory městské knihovny se nachází ve středověkém hradu, který díky architektonicky hodnotné přestavbě nabízí společný prostor pro kulturu a volný čas. Jak uvedla Michaela Pimperová, vedoucí soběslavského městského infocentra, prostory knihovny každoročně hostí celou řadu koncertů, autorských čtení a dalších kulturně-společenských akcí.

Sladovna v Písku

Druhý den studijní cesty začal návštěvou Památníku Jana Žižky z Trocnova. Vedoucí památníku Miroslav Petrovský a vedoucí edukačního oddělení Jihočeského muzea Lukáš Faktor účastníkům přestavili jedinečný projekt, který se na místě momentálně realizuje – vybudování repliky středověkého statku, budovaném původními technikami za použití tradičních materiálů. Tento stále rozestavěný komplex by měl navozovat atmosféru zemanského statku, takového, ve kterém mohl vyrůstat Jan Žižka z Trocnova. Stane se také jedinečným prostorem pro obnovu historické paměti, protože se nikde v zemi nedochovaly žádné původní stavby tohoto typu. Studijní cesta poté pokračovala na Pořešín, aby mohli účastníci navštívit zříceninu hradu ze 14. století. Jak přítomným prezentoval Radek Kocanda, předseda spolku Hrady na Malši, je hrad stále v procesu konzervace a přípravy dalšího rozvoje pro řemeslnické, kulturní a společenské aktivity. Sdružení Hrady na Malši spolupracuje také s hrady na rakouské straně v rámci programů přeshraniční spolupráce.

Replika středověkého statku, Trocnov

Kromě toho měli partneři projektu na Pořešíně zajímavou pracovní schůzku, kde se mohli zamyslet nad případy problémů s managementem kulturního dědictví metodou šesti klobouků (Six Hat methodology). Tato technika spočívá ve sdílení různých úhlů pohledu na problém, aby bylo možné společně najít originální řešení. Na jednom z prezentovaných příkladů se skupina shodla na tom, že do projektů na podporu kulturního dědictví je důležité zapojit místní obyvatelstvo, aby tyto aktivity získaly jejich podporu, došlo k jejich zainteresování do projektu a aby pro ně byl projektový záměr přínosný. Opačným postupem dochází k izolaci kulturního dědictví od místních obyvatel, jejich nevoli vůči návštěvníkům a tím pádem k naprostému opaku poselství, které by mělo kulturní dědictví přinášet.

Zřícenina hradu Pořešín

Isabel Soria, vedoucí odboru kultury provincie Zaragoza, vedoucího partnera projektu, zakončila studijní cestu zamyšlením nad rolí kulturního dědictví v Evropě a jeho významem pro budoucnost, mimo jiné v kontextu rozvojové strategie EU Agenda 2030.

Studijní cesta byla zakončena prohlídkou Českého Krumlova, které je na seznamu světového dědictví UNESCO. Toto město před pandemií přitahovalo statisíce turistů, ale kvůli omezením mezinárodní mobility se stalo studijním případem kvůli výzvám a příležitostem, které se ve městě v současnosti otevírají, především v oblasti regionální nabídky produktů, památkové péče a adaptace prostředí nejen pro potřeby cestovního ruchu, ale také potřeb obyvatel města.

Projekt MOMAr poputuje v dubnu tohoto roku do provincie Groningen (Nizozemsko), aby pokračoval ve své práci na identifikaci osvědčených postupů a výměně zkušeností.

O projektu

Modely managementu venkovského dědictví (MOMAr) je projekt podpořený programem EU Interreg Europe. Projekt chce poskytnout příklady pro strategické zamyšlení nad využíváním kulturních a přírodních památek. Mimo jiné projekt poukazuje na existenci problémů venkovských oblastí – vylidňování venkova, stárnutí populace, nevyužívání zdrojů – jejichž identita je mnohdy definována bohatým kulturním dědictvím, v některých případech opravdu výjimečným.